Kojkovice

Se svojí rozlohou řadí mezi nejmenší na Těšínsku a leží na jižních svazích Kojkovické hůrky. N a východě a severu pak hraničí s Polskem. V roce 1960 byly Kojkovice připojeny k Třinci.
Ve 2. Polovině 19.století se zde začal těžit vápenec a zároveň se pálilo vápno pro blízké železárny. Ještě dnes zde najdete několik bývalých vápencových lomů.
Kojkovická hůrka však měla svůj význam již v dávné minulosti. Bylo to vhodné strategické místo porostlé tehdy vysokými duby a lípami. Vznikl tady obranný objekt spojený s dalšími obrannými místy v okolí Těšína a Lištné.
V roce 1906 se zde konaly vojenské manévry, které z Kojkovické  hůrky pozoroval František Josef I.

A proč zrovna název Kojkovice?

V obci stál knížecí folvark, u něhož byla zřízena také pec na pálení vápna.  Jelikož se k nám pálení vápna rozšířilo z jižních zemí, kde byly pece nazývány calcarium, usuzuje se, že odtud mohl vzniknout název obce. Ta byla kdysi také nazývaná Kolkovicemi.
Podle údajů ve vratislavském archívu zde již v roce 1558 bydleli dva knížecí vysloužilci Lasolinus Blasko a Balcar Michal. V historických pramenech se můžeme setkat také s označením „pán na Kojkovicích“ a  „rytíř z Kojkovic“.
V roce 1781 si místní evangelici založili v Kojkovicích vlastní lidovou školu.
Dříve neměla obec spojení s okolím, nebyly zde silnice a místní obyvatelé chodili tzv. na přímo. Odtud taky vznikl posměše “Cyzś Kolkowian, že vališ na przejmo?“ Později byly postaveny dvě silnice spojující obec s Horní a Dolní Lištnou. Obyvatelé Kojkovic je postavili vlastními silami.

 

Historie sboru

 

Sbor dobrovolných hasičů v Kojkovicích

Sbor dobrovolných hasičů je jedinou organizací v Kojkovicích, která od svého založení v roce 1914 působí do dnešních dnů nepřetržitě. Název sboru se však v průběhu 20. století několikrát měnil.

Do začátku 2. světové války patřil sbor do Svazu polských hasičů v Československu. Během války měl sbor německé vedení a až po roce 1945 se začlenil do českého svazu hasičů.

Začátky aktivit souvisejících se založením sboru sahají až do roku 1901, kdy obecní úřad zvolil starostou pana Pawła Kajzara, jehož úkolem bylo zajistit základní hasičské vybavení. Z důvodu stavby místní školy byl ale projekt zastaven a obec se k tomuto projektu navrátila až v roce 1913. Začátkem května roku 1914 z iniciativy p. Andrzeja Hławiczki, Jana Ofioka a obou pánů Kajzarů byla založena Ochotnicza Straž Požarna v Kojkovicích. Prvním a jediných (do roku 1939) velitelem sboru byl pan Paweł Kajzar.

Začátky působení sboru byly velmi těžké. Chyběly peníze, úkolů bylo mnoho, ale nechyběl pracovní elán. Andrzej Hławiczka zajistil nově vzniklému svazu starší stříkačku, která byla pořízena za 250 Korun v polském Cieszynie a která kojkovickým hasičům sloužila dlouhá léta. Hned v prvním roce existence byla ve spolupráci s místním Kółkiem Rolniczym postavena hasičská zbrojnice. Pořizovací náklady byly vyčísleny na 1 965 korun. Parcelu na výstavbu věnoval p. Paweł Kajzar z Kopca. Činnost místních hasičů byla v této době financována ve většině případů z půjček.

V prvních letech 1. světové války se nedařilo splácet dluhy a na základní vybavení bylo třeba uzavírat nové půjčky. V roce 1917 dostal svaz od krajského oddílu dotaci ve výši 300 korun.

Ihned po skončení války se finanční situace výrazně zlepšila a to díky ziskům z akcí, které sbor dobrovolných hasičů pořádal. První hasičský „festyn “ se uskutečnil v roce 1919. Pro doplnění čistý zisk z této akce činil 5 174 korun, z prvního hasičského plesu, který byl organizován o dva roky později, byl zisk 3 068 korun. První hrané představení v roce 1928 přineslo do pokladny 476 Kč.

Díky těmto vydařeným akcím kojkovický sbor ve dvacátých letech 20. století nejen splácel své dluhy, ale ještě hodně peněz investoval do vybavení. Byly nakoupeny první hasičské uniformy a v letech 1927-28 byla postavena věž na hasičské zbrojnici. V roce 1930 dostal svaz krajskou dotaci ve výši 840 Kč. V dalších letech byla dotace již o něco menší.

V období krize v letech 1930-34 se účast na konaných akcích snížila, což mělo vliv na hospodářskou situaci sboru. Ve druhé polovině 30. let uspořádal svaz spolu s Kółkiem Rolniczym dožínky. V roce 1935 měl hasičský sbor 46 členů. Majetek sboru byl v tomto období následující: hasičská zbrojnice, ruční stříkačka, dvě jiné stříkačky, 9 sacích hadic, 240 metrů běžných hadic, hákový žebřík, 2 bosáky , 4 provazy, 2 lékárničky a 34 uniforem. Můžeme říci, že kojkovický hasičský sbor byl na tuto dobu velmi dobře vybavený.

V roce 1934 Ochotnicza Straž Požarna slavnostně oslavila 20. výročí svého založení a těsně před 2. světovou válkou své 25 výročí. Při této příležitosti se dne 2. července 1939 konal zvlášť povedený jubilejní festyn, v průběhu kterého proběhlo cvičení třineckých hasičů. Tato akce byla poslední, kterou zorganizovala Polska Ochotnicza Straž Požarna v Kojkovicích.

V období 2. světové války se o činnosti SHD mnoho neví. Němci okamžitě odstranili stávající vedení. Následně byla zavedena německá pravidla pro činnost sboru.

Po skončení 2. světové války začala nová etapa činnosti kojkovických hasičů, už v jiných politických a národnostních podmínkách. Do konce 70. let však neexistují podrobné údaje o činnosti. Nicméně je známo, že v hlavních funkcích byli: Jan Ostruszka, Rudolf Bury, Leo Waloszek. Svaz v rámci národní fronty v tomto období vykazoval velmi aktivní činnost.

V roce 1982 byla založena hasičská kronika, která nesla název „Sbor dobrovolných hasičů v Kojkovicích“. Díky této skutečnosti existuje mnoho podkladů, dle kterých můžeme poměrně přesně zdokumentovat činnost sboru do roku 2001.

Začátkem 80. let byl starostou p. Adolf Gazda. V roce 2002 tuto funkci převzal p. Bohuš Szmek. Počet členů narostl z 10 v roce 1985 na 39 v roce 1999. Intenzivní činnost svazu se začala orientovat na pořádání soutěží v požárním útoku, na nákup a opravy inventáře. Byly pořádány různé akce, jako plesy, zábavy, fotbalové turnaje, případně společné výlety nejen do okolí. V souvislostí s výlety je na tomto místě vhodné vzpomenout legendární návštěvu zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem. Tato a mnoho dalších činností stmelovaly kolektiv a mobilizovaly jednotlivé členy k dalším úspěchům.

Ve druhé polovině 80. let hasiči převzali od MK PZKO hřiště v „Stokłosowej dziurze“ a vlastní ho do dnešních dnů. Na hřišti se pravidelně konají různé dětské soutěže a turnaje v kopané. Hřiště rovněž slouží všem obyvatelům Kojkovic.

V roce 1997 byla na požární zbrojnici zbourána stará věž a byla nahrazena novou. Bylo zmodernizováno vybavení a koupena nová stříkačka.

Začátkem roku 2006 převzal SDH (sbor dobrovolých hasičů v Kojkovicích) místní kulturní dům. Vydařené akce finančně přispěly do hasičské pokladny. Velice populární byly turnaje v kopané tzv. „staré gardy proti mladým“ , které se poprvé konaly v roce 1984 a které byly později rozšířeny i na jiné hasičské sbory. Nejdůležitější činností SDH bylo organizování hasičských soutěží a účast na cvičení ostatních sborů. V těchto soutěžích jsme často vítězili. 

V roce 2011 převzal funkci starosty pan Marián Heczko. Funkci starosty vykonával do konce roku 2014. Tohoto roku došlo taktéž k oslavám našeho sboru a to jubilejní 100. výročí založení sboru v Kojkovicích. Počet členů k roku 2014 činilo 35 členů. 

Od roku 2015 až doposud vykonává funkci starosty pan Patrik Banot. 

 

Vyhledávání

© 2012 Všechna práva vyhrazena.